Splynutí

Co ještě mám pro své očisťování podniknout?
Nejvíc podnikneš, když sám nic nepodnikneš, a dovolíš mi, abych bez omezení působil v tobě. Při dokonání takového vrcholného životního kroku působím v tobě všechno sám, aniž bych tě šidil o tvou účast.
Na první pohled se ti zdá, že olupuji tvou duši a ničím ji neobdařuji. To všechno dělám jen pro to, abych tvou duši vyléčil z duchovní i rozumové pýchy a abych jí ukázal ubohost, v níž žije, ponechal její chápavost v temnotách, vůli ve vyprahlosti a někdy i v žalu a v úzkosti.
Tehdy musí tvoje duše slepě následovat víru. To je temná noc pro přirozené schopnosti tvé duše. To, čemu věříš, aniž to vidíš, ten předmět víry je ti zahalen. A je vyloučené něčemu z téhož hlediska věřit a zároveň to i vidět. To, čemu věříš, to jako takové nevidíš. Do těchto hlubin či výšin víry se nyní ponoř, jako apoštolové po mém Vystoupení k našemu věčnému Otci, když jsou zbaveni tělesné stopy mé přítomnosti. Říkám ti jako jim: "Je pro vás lépe, když odejdu, neboť neodejdu-li, Utěšitel k vám nepřijde, ale odejdu-li, pošlu vám jej."
Apoštolové, připoutaní přirozenou láskou k mé lidské stránce, nejsou ještě dost proniknuti duchovní láskou k mé stránce božské. Duchovně nejsou ještě schopní přijmout mého Ducha tak, jak se patří. Tak je třeba ocitnout se v soužení, jež je očekává, poté, co i s mým tělem, které mám od tebe, vystupuji k našemu Otci.
Při tomto očišťování, právě jako i při předešlém, nechávám tvou duši v temnotách a suchopárnosti. Tvým životním heslem musí být: Věrnost a oddanost. Právě teď platí moje slova: "Kdo mě následuje, nebude chodit ve tmách, ale bude mít světlo života." Tvá duše očištěná očištným světlem rozumu začíná pronikat mé hlubiny, jak píše Pavel Korinťanům: "Duch totiž zkoumá všechno, i hlubiny Boží. My jsme přijali... Ducha, který je z Boha, abychom věděli, čím nás Bůh obdařil."
Tvoje pokora a božské ctnosti jsou očištěny od všeho pouze lidského. Tvá duše začíná stále lépe poznávat mou nekonečnou čistotu a velikost, ačkoliv mě nevidí. Toto poznání převyšuje všechny tvé představy, jež si vůbec můžeš o mně utvořit. Začínáš taky lépe poznávat nadpřirozené bohatství mé duše, která je náplní každého vyššího nadání, neboť v ní obsahuji všechny poklady moudrosti a vědomostí. Téměř tak, jako apoštolové o Letnicích, tušíš už hloubku tajemství mého přijetí tvého těla za vlastní a nekonečnou cenu zásluh, které v tomto těle dosahuji. Jako za všechny umírám za tebe obzvlášť, a stejně i můj milý Štěpán, který o mně do poslední chvíle svědčí.
Konečně to máš už prožité. Máš o tom vlastní zkušenost vyššího života, plného blaživých doteků, takže jsi o tomto důvěrně osvojeném životě přesvědčen. Chceš-li, můžeš to nazvat novým nazíráním vnitřního života. Ve své duši už lépe poznáváš i svou ubohost. Největším vnitřním utrpením mých miláčků Jana z Kříže a faráře z Ars je, když vidí, jak daleko jsou od ideálu pastýře, jehož vznešenost jim stále lépe odhaluji v temnotě víry, a když vidí duševní i tělesné požadavky lidí, prosících je o modlitbu a pomoc.
Z toho je jasné, že třetí smysluplný krok tvého života a vrcholná očista je je dílem mého Ducha. Tímto Duchem osvěcuji tvou duši darem rozumu. Darem rozumu ti přináším čistotu mysli, očištěnou od všech divuplodů tvé obrazotvornosti a bludů. Ačkoli nevíš o mně, kdo jsem, víš, čím nejsem. A tím dokonaleji mě poznáváš v tomto svém životě, čím více chápeš, že převyšuji všechno, co můžeš pochopit rozumem. To náleží k počátečnímu daru rozumu, který ti posílám.
Jako záblesk světla v temné noci osvěcuji tvou duši spravedlivého kterou chci očistit. Proto mě ústy žalmisty pros: "Osviť mi duši, abych nikdy neusnul ve smrti. - Bože můj, osviť mou tmu. - Stvoř mi, Bože, čisté srdce a pravého ducha obnov v mém nitru. Nezamítej mne od své tváře a svého svatého ducha mi neodnímej. Budu učit nešlechetné tvým cestám, a bezbožní se k tobě obrátí. Můj jazyk bude radostně velebit tvou spravedlivost."
Svou očištěnou duší mě prosíš, aby se na tobě uskutečnila moje slova, že přicházím vrhnout oheň na zem a tolik si přeji, aby už vzplanul!
Toto tvé očištění čili dokonalý vrcholný životní krok uskutečnuji svým vlastním zásahem ve tvé duši, aby ji očistil od nevědomosti a každodenních nedokonalostí. Nazíravé duše to jmenují vlitým nazíráním, když tajemně poučuji tvou duši o své lásce, aniž by ona do toho zasahovala a věděla, v čem spočívá vlité nazírání.
Tento velký přerod se projevuje v tvém životě jinak, pokud patříš k čistě nazíravým, jako je náš milý Bruno, a jinak, pokud se věnuješ apoštolátu nebo skutkům milosrdenství, jako třeba náš milý Vincenc z Pauly. Ale základ je stejný. V obou případech jsou ctnosti, pokora, víra, láska a naděje, očištěny od všech tvých lidských příměsí, takže tvé pohnutky jsou mnohem vznešenější. Tvá pokora postupně vzrůstá. Uznáváš, že nejsi hoden důstojnosti, jíž se ti dostává.
Jen vyznej a sám tomu uvěř, že jsi nejhorší ze všech! Vyznej a věř tomu, že nejsi v ničem užitečný. Přej si, aby tomu věřili také tvoji bližní a trpělivě přijímej, co o tobě říkají! Přej si, aby s tebou nakládali jako s člověkem hodným opovržení, a když tebou opravdu budou pohrdat, zamiluj si je za to!
Nechci tvou zkázu, a žádnou sebevraždu, ani zalíbení v sebetrýznění. Jen se vzdej svého uznání a všeho, co bys mohl mít od lidí a vysokého mínění o sobě i ve svém názoru, vzdej se dobrovolně svých přirozených lidských práv, avšak ne kvůli nějaké své úchylnosti, nýbrž kvůli tomu, abys toho ještě mnohem víc mohl dostat ode mne. Ostatně, copak ti mohou nějaké lidské deklarace tvých přirozených lidských práv něco zaručit? Nakonec to vládce světa smete se stolu, když mu to bude nepohodlné, a máš po lidských právech. Já ti však věčně dokonale zaručuji, že naplno respektuji tvou svobodu. Nikdy se ti sám nevnucuji, ale všechno ti jenom nabízím.
Jak to dopadne, když mi moje nejhlubší práva nebudou chránit žádní lidé, nýbrž jedině ty, kterého nikdy nikdo neviděl?
Co následuje potom, to je prostě úžasné. Pak ti zjevuji v celé vznešenosti formální pohnutky tvé víry, láska a naděje - svou svrchovanou Pravdu, vždy pomáhající milosrdenství a svou největší Dobrotu, hodnou nekonečné Lásky. Tyto tři pohnutky ti ukazuji v duchovní noci tvé duše jako tři zorničky, aby tě zaručeně přivedly k cíli tvého putování. Ovoce posledního životního kroku je totéž jako u apoštolů o Letnicích, kdy osvíceni, posilněni a přerozeni získávají svým hlásáním další mé přátele, jak zaznamenávají Skutky apoštolské v prvních Petrových řečech a v řeči prvomučedníka Štěpána.
Ovocem tohoto posledního kroku tvého našeho života je zvláště živá, pronikající víra a pravá a hluboká pokora. V nich začínáš jaksi vychutnávat nejhlubší tajemství. Je to záloha věčné odměny.
Ke tvé víře se druží pevná naděje v mé milosrdenství, které ti chce vždy pomáhat. Abys měl takovou naději, musíš podle našeho apoštola národů doufat proti veškeré naději.
Nejušlechtilejším plodem posledního životního kroku je velká, čistá a silná láska ke mně, kterou nezastraší žádné lidské problémy ani pronásledování. Je to láska podobná lásce apoštolů, kteří se radují, že smí kvůli mně a mému jménu trpět.
Tato láska vyrůstá ze tvé velké touhy po dokonalosti. Je to hlad a žízeň po vyšší spravedlnosti. Sám tě k tomu vybavuji darem síly, abys překonal všechny překážky. V těchto světských poměrech je to dokonalé uskutečnění prvního přikázání: "Milovat budeš Pána Boha svého z celého svého srdce, celou svou duší, ze všech svých sil a celou svou myslí".
Nyní mi už náleží celý základ tvé duše. Tvá duše ve své nejvyšší činnosti žije skoro nepřerušeně životem ducha. Stáváš se mým přítelem a spolupracovníkem v duchu a v pravdě. V takových temnotách víry začíná tvůj věčný život. Uskutečňují se moje slova: "Žízní-li kdo, ať přijde ke mně a pije." Je to opravdu živá voda, tryskající do života věčného, jak to říkám všemi pohrdané ženě: "Kdybys znala dar Boží, spíše bys prosila ty jeho, a dal by ti vodu živou. Neboť voda, kterou mu já dám, stane se v něm pramenem vody vytryskující do života věčného".
Volej k mému Duchu, aby vstoupil do tvého nitra a přitáhl tě ke mně svou mocí! Učiním to. Pros o lásku s bázní dítěte našeho věčného Otce! Dám ti ji. Pros nevýslovnou Lásku za ochranu od všech zlých myšlenek! Zaplavím tě svým Duchem. Zahřeji tě a zapálím tě svou sladkou láskou a každá námaha se ti stane lehkou. To všechno ti dám, ale ne jako manu snášející shora k tobě. Dám ti to přímo v tobě, ve tvém vlastním těle, jako tvůj Bratr a Spasitel. Dávám ti prostřednictvím naší společné panenské Maminky.
Navěky se zaslib naší panenské Máti, která ti zprostředkuje každé mé vyšší nadání! Dám ti skutečné poklady svým Duchem, kterého vydechuji plícemi v hrudi, kterou mám s tebou společnou. Naše společná panenská Máti tě vede k důvěrnému životu se mnou, k mému člověčenství i k mému Duchu. Tak tě uvádí do tajemství mého trojnásobného Já, kterým tě stále znovu objímám.
Navěky zaslib svůj rozum, své srdce, svou víru, svou vůli a celou svou bytost mému Duchu! Dám ti srdce chápavější, nežli Šalamounovi, takže budeš jemněji než barometr sledovat ve znamení času moje vnuknutí a inspiraci učení naší slavné vždy panenské Matky, jejímž jsem neomylným vůdcem. Pros, abys podal ruku každému, koho ti pošlu do cesty! Mojí odpovědí bude pokoj ve tvém srdci. Pros, ať je tvá lidská vůle ode dneška až navěky podrobena mé vůli a tvůj život ať je věrným napodobením mého života a ctností jako tvého Bratra a Spasitele! Dám ti zakusit svůj vnitřní život, jak ho prožívám s naším společným Otcem a s naším společným Duchem, a teď i s tebou, navěky!