9. Řád a způsob postupu v tomto díle

Kapitola 9.

Řád a způsob postupu v tomto díle

Z předeslaného vychází tedy zřejmě najevo, že záměr moudrého se musí točit kolem dvojí pravdy o Bohu a kolem vyvracení opačných bludů. K prvé z nich můžeme dojít rozumovým zkoumáním, kdežto druhá přesahuje veškeré schopnosti rozumu. Míním však dvojí pravdu nikoli ze strany samotného Boha, jenž je jedinou a jednoduchou pravdou, nýbrž ze strany našeho poznávání, jež se má různě k poznávání Boha.
Musí se tedy pokročit k prvnímu zjevení pravdy průkaznými důkazy, jimiž by mohl být odpůrce přemožen. Jelikož ale nemůžeme mít takové důkazy ke druhé pravdě, není třeba mít takový záměr, abychom přemohli odpůrce důkazy, nýbrž jde o rozluštění jeho důvodů, které namítá proti pravdě, protože přirozený rozum nemůže odporovat pravdě víry, jak bylo prokázáno. (Kap. 7)
Zvláštní způsob k přemožení odpůrce této pravdy je dále z autority Písma, božsky potvrzeného zázraky. O nich pak nevěříme, že by byly nad lidský rozum, leda když to Bůh zjevuje. K ozřejmění podobné pravdy se přece musejí uvést nějaké pravděpodobné důkazy, jež jsou sice pro útěchu a pocvičení věřících, avšak nikoli na poražení odpůrců; vždyť samotná nedostatečnost důkazů by je spíše utvrdila v jejich bludech, pokud by se totiž o nás domnívali, že souhlasíme s pravdami víry kvůli tak chabým důkazům.
Ve snaze postoupit uvedeným směrem, budeme tedy napřed usilovat o objasnění oné pravdy, kterou víra vyznává a rozum přezkoumává, a uvádět průkazné a pravděpodobné důkazy, z nichž jsme některé vybrali z knih filozofů a světců, a jimiž se pravda potvrdí a odpůrce přemůže.
Máme-li potom postupovat od zřejmějšího k méně zřejmému, tedy přistoupíme k objasnění oné pravdy, která přesahuje rozum, řešíme důvody odpůrců a objasňujeme pravdu víry pravděpodobnými důkazy a autoritami (pokud Bůh dá).
Zamýšlený postup cestou rozumu sleduje to, co lidský rozum může vyzkoumat o Bohu.
Předně se nám nabízí úvaha o tom, co přísluší Bohu podle něho samého. (Kniha I.)
Za druhé však, že tvorstvo vyšlo od něho (Kniha II.)
Za třetí však o vztahu tvorů k němu, jakožto k cíli. (Kniha III.a IV.)
Avšak mezitím, co se musí uvažovat o Bohu dle něho samotného, dlužno předeslat jako základ celého díla úvaha, kterou se prokáže, že Bůh je. Kdyby Bůh nebyl, tak by se veškerá předpokládaná úvaha o božských věcech nutně zhroutila.