3. O tom, jak může být projevena Boží pravda

Kapitola 3.


O tom, jak může být projevena Boží pravda


Ježto není stejný způsob na ozřejmění veškeré pravdy, "avšak ukázněný člověk se musí pokusit všechno ověřit, pokud to dovoluje povaha věci", jak říká velmi správně Filozof (I Ethic.III,4; 1094b), a jak praví Boetius v úvodu (De Trin. II), tedy je nejprve třeba prokázat, který způsob je vhodný k ozřejmění předložené pravdy.
Avšak v tom, co o Bohu vyznáváme, je dvojí způsob pravdy. Totiž některá vyznání o Bohu obsahují takovou pravdu, jaká přesahuje všechny schopnosti lidského rozumu, jako, že Bůh je Trojjediný. Některá jsou však taková, že k nim může dospět i přirozený rozum, jako, že Bůh je, že Bůh je jediný a podobně; ostatně to filozofové, vedeni světlem přirozeného rozumu, doložili důkazy o Bohu.
Je tedy co nejzřejměji patrné, že jsou poznatelná některá taková vyznání o Bohu, která naprosto přesahují chápání lidského rozumu.
Dokazuje se:

1. Ježto základem celého poznání, jež získává lidský rozum o nějaké věci, je poznání samotné její podstaty, neboť dle Filozofa, je základem prokazování to, čím je; (II Anal.Poster.III, 9;90b) proto je třeba, abychom dle způsobu, jímž poznáváme podstatu věci, měli způsob, co na ní poznáváme. Pokud tedy lidský intelekt poznává podstatu nějaké věci, třeba kamene nebo trojúhelníku, tak to nepřesahuje žádnou schopnost poznávání lidského rozumu o této věci. To se nám ovšem nestává při Bohu. Máme-li totiž pochopit jeho podstatu, tak toho nemůže lidský intelekt dosáhnout přirozenými schopnostmi, neboť dle způsobu nynějšího života poznávání našeho intelektu počíná od smyslů. Proto také to, co nespadá pod smysly, lidský intelekt nemůže pochopit, nýbrž jen tehdy, pokud poznání toho spojuje s tím ze smyslů. Vjemy smyslů však nemohou náš intelekt přivádět k tomu, aby se v nich viděla Boží podstata, co je, protože jsou účinkem příčiny a nijak se jí nerovnají výborností. Avšak od věcí vnímatelných smysly je náš intelekt veden k Božímu poznání, takže poznává o Bohu, že je a jiné podobné věci, jež se musejí přisuzovat prvnímu původu. Je tedy něco z poznatelných božských věcí lidskému rozumu dostupné, kdežto jiné naprosto přesahují schopnost lidského rozumu.
2. Dále: totéž můžeme poznat ze stupně porozumění. Tak totiž už ze dvou lidí jeden poznává intelektem nějakou věc pronikavěji, než druhý, takže ten, jehož intelekt je vyspělejší, poznává mnohé, co ten druhý naprosto nemůže pochopit; je to patrné u venkovana, jenž nijak nemůže pochopit bystré úvahy filozofie. Avšak andělský intelekt přesahuje lidský intelekt více, než intelekt nejlepšího filozofa přesahuje intelekt nejzaostalejší nevědomce; tento rozdíl se totiž udržuje v mezích lidského druhu, které však anděl intelektem naprosto přesahuje. Anděl totiž poznává Boha z ušlechtilejšího účinku než člověk, poněvadž sama podstata anděla, která jej přivádí přirozeným poznáním k poznávání Boha, je ušlechtilejší, než věci vnímatelné smysly a také sama lidská duše, kterou lidský intelekt postupuje k poznávání Boha. A mnohem více Boží intelekt přesahuje onen andělský intelekt, než andělský přesahuje lidský. Samotný Boží intelekt je totiž svou obsažností přiměřený své podstatě. Proto dokonale poznává o sobě, co je a poznává všechno to, co je o něm intelektem poznatelné. Anděl však nepoznává přirozeným poznáním o Bohu, co je, protože také sama podstata anděla, která ho přivádí k poznání Boha, je účinkem příčiny, jejíž obsáhlosti nedosahuje. Proto také nikoli všechno to, co Bůh o sobě poznává, může anděl poznat přirozeným poznáváním. Lidský rozum zase nedostačuje na chápání všeho, co přirozeně chápe anděl. Jako by tedy byl postižen nejtěžším stupněm šílenství takový nevzdělanec, jenž by tvrdil, že to, co filozof předkládá, je klam, a to jen proto, že to nemůže pochopit. Tím pošetilejší by byl člověk, jenž by podezíral z klamu to, co se od Boha zjevuje prostřednictvím andělů jedině proto, že to nelze vyzkoumat lidským rozumem.
3. Totéž se nám dále jeví zřejmým z tápání, jež každodenně zakoušíme při poznávání věcí. Neznáme totiž mnohé vlastnosti věcí smysly vnímatelných a u mnohých nemůžeme dokonale nalézt důvod těch vlastností, jež vnímáme svými smysly. Tím spíše tedy lidský rozum nepostačí vyzkoumat onu nejdokonalejší podstatu vyššího řádu. S tím také souhlasí to, co praví Filozof, jenž uvádí, že náš intelekt "se má k prvnímu ze jsoucen, jež je nejzřejmější v přírodě, asi tak, jako vnímací ústrojí netopýra k dennímu světlu." (II. Metaphys. I, 2; 993 b)
O této pravdě svědčí také Písmo svaté. Uvádí totiž: "Dokážeš vystihnout Boha či obsáhnout dokonalost Všemocného?" (Jb 11,7) "Hle, Bůh je vyvýšený nad naše poznání". (Jb 36,26) A "kusé je všecko naše poznání." (I Kor 13,9) Nemůžeme tudíž ihned odmítnout jako klamné všechno to, co se praví o Bohu, jak se domnívali manichejci a mnozí nevěřící, třebaže to nelze rozumem vyzkoumat
.

Zobrazeno 972×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz