19. O tom, že v Bohu není nic násilného a nic proti přirozenosti.

Kapitola 19.


O tom, že v Bohu není nic násilného a nic proti přirozenosti.

 


Z toho však Filozof uzavírá, že v Bohu nemůže být nic násilného, ani mimo přirozenost (IV Metaph., 5, 6; 1015 b). Všechno to, v čem se nachází něco násilného a mimo přirozeného, má totiž něco přidaného; neboť to, co je z podstaty věci, nemůže být násilné ani mimo přirozenost. Avšak něco jednoduchého nemá v sobě něco přidaného; tím by totiž zůstávalo složení. Jelikož je ale Bůh jednoduchý, jak bylo prokázáno, nemůže v něm být něco násilného, ani mimo přirozenost.
Dále: Nutnost donucování je nutností od druhého. V Bohu však není nutnost od druhého, nýbrž je nutný sebou samým a příčinou nezbytnosti pro druhé: v Bohu tedy není něco vnuceného.
Dále: kdekoli je něco násilného, tam může být něco mimo to, co je příhodné pro věc o sobě; násilné je totiž opakem toho, co je podle přirozenosti. V Bohu však není možné, aby bylo něco mimo to, co je mu dle sebe příhodné, jelikož dle něho je nutné být, jak bylo prokázáno (Kap.13). Nemůže v něm tedy být něco násilného.
Dále: všechno, v čem je něco násilného nebo nepřirozeného, je zrozeno, aby bylo od jiného pohybováno; neboť násilným je to, co má základ mimo a nepůsobí žádné násilí minulému. (III Ethic. I,3; 1110 a) Bůh je však docela nehybný, jak bylo prokázáno (Kap. 13). Nemůže v něm tedy být něco násilného ani nepřirozeného.

Zobrazeno 508×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz