Církev je nevyléčitelně optimistická, co se týče manželství. Její víra, že manželský stav je cestou ke štěstí a k naplnění, nebyla během věků otřesena ani bolestnými zkušenostmi těch, kteří v manželství našli pouze rozčarování a těžké břemeno. Manželství, tak jak ho vidí Církev, není sentimentálním svazkem z milostných románů. Své představy o "šťastném" manželství bere z jiného světa než jen z lidského. To, co si církev myslí a učí o manželství, je tajemství víry, ne lidské zkušenosti. Nemůže izolovat žádnou lidskou zkušenost od daleko většího příběhu lásky, a tím je Boží láska k lidem.
Optimismus církve se tedy týká manželství vykoupeného Kristem, a jako takové může být přijato pouze vírou. Oficiální postoj církve k manželství, k rozvodu, k potratům, k antikoncepci se nezakládá na rozumových argumentech, ale na Božím zjevení. Tím nechceme říct, že zjevení odporuje rozumu - pouze ho přesahuje. Argumenty, které pocházejí z lidského rozumu, mají své opodstatnění v rámci svého oboru - etiky, filosofie, sociologie, a pomáhají pochopit lidskou přirozenost, důstojnost lidské osoby apod. Ale samy o sobě se týkají přirozené instituce manželství, nejsou schopny vyjádřit všechno to, co ví o manželství církev. Ta má pro své vlastní děti větší poklad a vyžaduje od nich poslušnost víry, která spěchá uvěřit Božímu slovu, dokonce i když by toho bezmocný rozum nebyl schopen. Pro církev existuje pouze jeden pravý šťastný konec, tváří v tvář Bohu. Je optimistická o manželském štěstí, jen pokud to znamená, že tento příběh končí v nebi.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.