Paroubek proti České biskupské konferenci

28. 4. 2010 16:06
Rubrika: zprávy

Nedávno jsem uváděl důvod, proč se pro mne ODS stala stranou nevolitelnou. ČSSD byla pro mě jasně nevolitelná, ale neodpustím si nevyjádřit k reakci předsedy Paroubka na prohlášení rady Iustitia et pax k předvolebnímu klimatu ve společnosti.

I když se ČBK od prohlášení distancuje, mě zaujalo. Já se nedivím. Vždyť co v poslední době poslani nejsilnějších politických stran předvádějí, to je skutečně vrchol. Z prohlášení mi bylo jasné, koho nemohu volit. Komunisty!

Nabízím text oné rady:

 souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky vydala rada Iustitia et pax při České biskupské konferenci dokument nazvaný "Koho volit. Dluh vůči sobě nebo jiným". Členové rady tímto dokumentem reagují na současné předvolební klima v naší společnosti.

Koho volit

Dluh vůči sobě nebo jiným

 

Jaro je symbolem znovuzrození, a to jak pro křesťany, tak pro všechny, kteří vnímají probouzející se svět přírody do nového života. Obnova a znovuzrození jsou v přeneseném smyslu i podstatou jediného alespoň trochu fungujícího politického systému. S každými volbami se přece v demokracii zbavujeme zatuchlosti a náchylnosti ke korupci těch, kdo jsou u moci. Volíme nový tým, který slibuje být lepší. Často je to ovšem ten nejvíce populistický. Zřídka vyhrává tým, který by sliboval churchillovské „Pot, krev a slzy“. A tak nejednou svými hlasy otevřou nepoučitelní voliči dveře k moci těm, kdo naslibují nesplnitelné, ale v tu chvíli věrohodně znějící.

Každý zodpovědný volič si musí klást otázku: "Na základě jakých argumentů věnuji svůj hlas té či oné politické straně? Které téma je pro naši budoucnost, o níž se bude během několika týdnů spolurozhodovat, klíčové?"

Křesťanský volič při svém rozhodování přirozeně bere v úvahu soulad vůdčí ideologie politických stran se svým přesvědčením. To je jistě správné, samo o sobě však nedostatečné. V situaci, kdy není většina politického spektra vyhraněně protikřesťanská, nabývají na významu i mnohá témata důležitá na první pohled „pouze“ z hlediska sekulárního. Jejich podrobnější zkoumání totiž nezřídka ukáže, že i ona obsahují hodnotovou dimenzi, jež by žádnému křesťanovi neměla být ve volbách lhostejná.  

Česká republika se nachází v situaci, kdy prudce roste její veřejný dluh, podle propočtů každou sekundu o 4756 korun.[1] Přesáhl již 1,3 bilionu korun  (tzn. 35 % HDP). Jen letos plánujeme na úhradu úroků státního dluhu vydat 76 miliard korun.[2] I když země zatím není považována za ohroženou rizikem tzv. státního bankrotu a u svých dluhopisů platí nižší „rizikovou přirážku“ než Itálie či Portugalsko, nemluvě o Řecku či Lotyšsku,[3] neúnosné tempo zadlužování považujeme za hlavní téma letošních voleb. Toto téma je zároveň symbolem, nakolik političtí představitelé jednají s ohledem na budoucnost, či naopak líbivými sliby a neochotou řešit nepopulární záležitosti zadlužují generaci našich dětí.

Jsme zklamáni tím, nakolik nás, voliče politické strany, v diskusi o budoucím vývoji veřejných rozpočtů podceňují. Předseda národohospodářské komise největší levicové strany v jednom z deníků sdělil, že „konkrétní rozpočtové škrty přece každá vláda předloží v srpnu 2010“[4] (tzn. až po volbách). Zatím jeho strana inzeruje, že zaplatí „zvýšení dětských přídavků a rodičovských příspěvků“ z jednorázových příjmů.[5] Významný český politolog rezignoval na jakoukoli analýzu programu této strany: „V těch návrzích nedokážeme rozlišit mezi skutečnými plány a něčím, co je spíše předvolebním heslem.“[6] Avšak i hlavní ekonomický expert největší pravicové strany předkládá podbízivý návrh, podle nějž prý budou poslanci a ministři osobně finančně trestáni za to, když „připustí zvyšování dluhů“.[7] Jak máme uvěřit, že je takový návrh vůbec vážně míněn, když se ministři a poslanci této strany takového jednání předtím sami nezřídka dopouštěli?

Cítíme loajalitu ke svému státu a jsme srozuměni s tím, že abstraktní „úspory“ znamenají konkrétní nepříjemné věci. Může to být zmrazení platu či propouštění některých z nás, ať už pracují ve státní nebo v nestátní sféře. Může to znamenat zastavení velkých investic, na něž stát momentálně nemá peníze. Může to znamenat pomalé či nulové zvyšování důchodů a rušení různých státních příspěvků pro rodiny s dětmi. Může to znamenat ve zdravotnictví zvýšení spoluúčasti pacientů, delší čekací lhůty a zavírání některých oddělení nemocnic. Koho v takové situaci volit?

Dá se předpokládat, že víc než jindy bude pozornost voličů zaměřena na menší politické strany. Pozorný volič možná nalezne odpovědnou dlouhodobou vizi i v programu jiných stran. Podle průzkumů čeští voliči stále cítí, že strany zvládají maximálně běžný provoz, nevědí, kam vlastně směřujeme, ani nedokážou ukázat realistický směr.[8] Je nejvyšší čas, aby politici vzali na vědomí, že bezostyšnou hrou o moc snižují důvěru obyvatel ve smysl voleb. Nás voliče zajímá delší horizont než čtyři roky a hlavně to, aby zastupitelská demokracie byla s to řešit vážné výzvy současné doby.

Nesporně bude každý souhlasit s tím, že „Cítit se dobře v nějakém prostředí” znamená rozumět si s ostatními, komunikovat, souviset s prostředím, být v něm zapojen a spoluvytvářet ho, nebýt v něm zbytečný, mít podíl na jeho podobě. Nemáme-li alespoň nějaké tušení celku, zůstává pro nás část těžko srozumitelná.[9] A jak se uvádí v dokumentu „Pokoj a Dobro“,[10] nezapomínejme na to, že člověk je součástí stvořeného světa a jako takový by měl dbát na dobrovolnou skromnost, kulturu služby a dávání.

 

Václav Malý, biskup

předseda rady Iustitia et pax při ČBK

 

Podle přísloví: potrefená husa nejvíce kdáká; tak by se dala popsat reakce pana předsedy Paroubka v listu adresovanému otci Dukovi:

jako předseda České strany sociálně demokratické, kterou dlouhodobě podporuje nejvíce věřících ze všech politických stran v zemi, pokládám za povinnost se na Vás obrátit v reakci na prohlášení České biskupské konference ze dne 27. dubna 2010.

Předně mi dovolte, abych vyjádřil politování nad tímto krokem České biskupské konference, kterým zasáhla do probíhající volební kampaně. Pokud katolická církev na jedné straně prosazuje církevní restituce a odůvodňuje je odlukou církve od státu, a na straně druhé se stává aktérem probíhající volební kampaně a sděluje voličům, koho mají či nemají volit, pak takové chování katolické církve budí oprávněné rozpaky. Autoři prohlášení samozřejmě vědí, že ODS se již vítězem voleb do Poslanecké sněmovny nemůže stát a tedy, že jedinou cestou k vytvoření pravicové vlády, která by byla schopna prosadit zákon o restituci církevního majetku připravený Topolánkovou vládou, je podpora menších politických stran.

Argumenty v prohlášení, jsou navíc často jednostranné. Pokud Česká biskupská konference kritizuje zadlužování země na straně jedné a na straně druhé dovozuje, které strany nemají věřící volit, pak pomíjí zásadní skutečnost, totiž že nejvyšší schodek rozpočtu v historii ČR po sobě zanechala Topolánkova a Kalouskova vláda a původ většiny aktuálního dluhu je z dob vlád ODS z devadesátých let. ČSSD navíc proti zadlužování země představila svůj program a řešení, které na rozdíl od ostatních stran vycházejí z principu solidarity a sociální spravedlnosti, což jsou hodnoty, které vycházejí ze samotných základů křesťanské víry.

 

Vážený pane předsedo,

pokud Česká biskupská konference v rámci předvolební kampaně bojuje proti zadlužování země a dalších generací, je nutné zdůraznit, že to byla Topolánkova a Kalouskova vláda, která prosazovala takovou podobu restituce církevního majetku, jenž by znamenala okamžité vydání nemovitého majetku ve výši 30 až 40 miliard Kč a zadlužení nejméně tří generací po dobu 60 let v celkové výši 270 miliard Kč. Proti takovému způsobu restituce církevního majetku a zadlužování budoucích generací ČSSD zásadně vystoupila, vystupuje a vystupovat bude. ČSSD podporuje restituci církevního majetku podle principu „co bylo ukradeno, musí být vráceno“, avšak bude volit takovou formu, která odpovídá ekonomickým možnostem země v době krize a především jejích občanů

ČSSD vyzývá všechny relevantní politické síly v zemi, aby se k tak zásadní otázce, jakou je forma restituce církevního majetku, jednoznačně vyjádřily před volbami. Občané mají právo znát názor politických stran na tak závažnou otázku, jejíž zvolené řešení může ovlivnit ekonomiku země a veřejné rozpočty na desítky let do budoucnosti. Sociální demokracie svůj názor sdělila, nyní jsou na řadě ODS, TOP09, Věci veřejné a lidovci.

Svůj názor by v této věci také měla jasně sdělit i Česká biskupská konference, neboť svým vstupem do volební kampaně tuto otázku nastolila a převzala na sebe i velkou míru odpovědnosti za tento bezprecedentní krok.

Proto vyzývám Českou biskupskou konferenci, aby – vystupuje-li ve volební kampani proti zadlužování země a budoucích generací – dostála svým slovům a odmítla staré pojetí restitucí církevního majetku v návrhu zákona tak, jak to připravovala Topolánkova a Kalouskova vláda.

ČSSD je k debatě na toto téma s představiteli katolické církve, ale i církvích ostatních připravena.

 

S úctou

Jiří Paroubek

Děkuji Bohu za naše biskupy. Nevím, zda-li reagovali na ono prohlášení, ale biskupové podle mne, jasně dali najevo, proč nemůžeme volit ČSSD:

Prohlášení předsedy České biskupské konference

Předseda ČBK se distancuje od prohlášení rady Iustitia et pax k předvolebnímu klimatu ve společnosti. Česká biskupská konference se rozhodla tentokrát nedělat zvláštní vyjádření k volbám, ale schválila text modlitby za společnost a její představitele, který rozdala návštěvníkům bohoslužeb. V modlitbě prosíme za to, aby ti, kteří nám vládnou, respektovali spravedlivý Boží řád, hájili lidskou důstojnost a život každého člověka od početí až do přirozené smrti, podporovali zdravou rodinu založenou na celoživotním věrném svazku muže a ženy, poctivě spravovali svěřený majetek a svým jednáním dávali dobrý příklad celé společnosti, aby byli zodpovědní vůči dalším generacím, probouzeli touhu po dětech a jejich dobré výchově. Pro sebe vyprošujeme svědomitost, abychom svým životem přispívali ke šťastné budoucnosti národa a zodpovědně rozhodovali.

Jakákoliv jiná prohlášení jsou záležitostí soukromých názorů.

 

+Jan Graubner,

arcibiskup olomoucký,

předseda ČBK

Byla to ČSSD, kdo prosadil registrované partnerství. Je to ČSSD, kdo schvaluje legalizaci eutanázie!!! Jak asi bude pan Paroubek reagovat na toto prohlášení!!!

Zobrazeno 1700×

Komentáře

Gerard

Jestli se ale nemýlím, tak novým předsedou ČBK je o.Duka OP ???<br />
Bylo mi líto distancování, škoda. Jinak si myslím, že mnohem razantněji napsali důvod, proč čssd nevolit.

Pavel Husák (yetti)

hlavně to celkem taky podkopává obraz církve v očích veřejnosti, když se budou navzájem mydlit...ale co už

Zobrazit 14 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz