Domluví se křesťan s muslimem o víře?

Domluví se křesťan s muslimem o víře?

Hovoří spolu muslim s křesťanem. Muslim se ptá křesťana: „Vidíš, ten úžasný div, jak boží prorok Mohamed, který nám přinesl od Boha radostnou zvěst, obrátil množství lidu? A my se držíme jeho zákona a v ničem ho nepřestupujeme. Ale vy, křesťané, kteří se držíte zákona vašeho proroka Krista, chováte se a děláte jak se komu z vás líbí. Ten tak, ten onak.“ Na to mu křesťan odpověděl: „Náš Bůh je jako mořská hlubina. Prorok Izaiáš o něm praví: Rod jeho kdo vypoví? Neboť jeho život bude vzat ze země... Proto se mnozí poštějí na tuto hlubinu, aby jej hledali. Silní duchové ji přeplavou s jeho pomocí a vracejí se s bohatou kořistí. Ale slabí se pokoušejí přeplout ve shnilých lodičkách; jedni se potápějí a druzí stěží sotva dechu popadají zmítáni chorobnou netečností. Vaše moře je úzké a pohodlné, každý je může přeskočit, malý i velký, nevymyká se z lidského obyčeje, ale jen co každý může dělat. A pak, nic vám nezakázal. Když nespoutal váš hněv a chtíč, do jaké propasti vás uvrhne! Rozumný, ať uváží. Ne tak Kristus. Ten zvedá, co je těžké, zdola nahoru, vírou a Božím působením učí člověka. Jakožto Tvůrce veškerenstva stvořil člověka uprostřed mezi anděly a zvířaty, řečí a rozumem jej odlišil od zvířete, hněvem a chtíčem od andělů, a které stránce se kdo blíží, tou se stává více účasten bytostí buď vyšších nebo nižších.“

I položil Muslim další otázku: „ Když je Bůh jeden, proč jej slavíte ve třech? Pověz, víš-li. Nazýváte jej otcem, synem i duchem. Když takto mluvíte, dejte mu i ženu, ať se z toho naplodí mnoho bohů.“ Na to mu křesťan dal odpověď: „Nerouhejte se tak bezbožně, neboť my jsme se dobře naučili od proroků, otců a učitelů slavit Trojici: Otce, Slovo i Ducha; tři osoby v jedné bytosti. Slovo se pak vtělilo v Panně a narodilo se pro naši spásu, jak i váš prorok Mohamed svědčí, když takto píše: Poslali jsme ducha svého k panně, aby porodila. (Alkoran, sura 19.17). Odtud já vám podávám důkaz o Trojici.“

Poté se chopili, křesťan s muslimem, číše, aby si připili. Číše se chopil muslim a praví: „Pijme ve jméno jediného Boha, který stvořil všechno tvorstvo.“ Když se také číše chopil křesťan, pravil: „Piju ve jméno jediného Boha a jeho Slova, jímž stvořil všechno tvorstvo a jímž nebesa jsou utvrzena, i oživujícího Ducha, jímž všechna jejich síla trvá.“ Na to muslim reaguje: „Pověz mi. Proč vy se nedržíte Mohameda? Vždyť on ve svých knihách velmi pochválil Krista. Řekl o něm, že se narodil z panny, sestry Mojžíšovy, a že byl veliký prorok, které mrtvé křísil a všeliké neduhy velikou mocí uzdravoval.“ Křesťan na to: „Pověz. Je-li Mohamed prorok, jak uvěříme Danielovi? Neboť on řekl: Do Krista všechno zjevení a proroctví přestane (Daniel 9,23n). On se však objevil až po Kristu? Jak tedy může být prorokem? Nazveme-li ho prorokem, pak zavrhneme Daniela.“